Můj život provází štěstí a láska.

Musela jsem dostat v kolébce notnou dávku, protože můj život je nádherný.

Miluji přírodu a všechny její podoby. Vždy mi byla a je velkou inspirací, oázou klidu a odpočinku. 

Vážím si jejích darů a vím, že ona je život, a my jsme její součástí. 

Má cesta vedla přes hory plné euforie, ale i přes nížiny, kde jsem se setkala s vyhořením a chronickou únavou. Vyzkoušela jsem si velice pestré polohy života i jeho zvraty.

Nejdéle mi trvalo najít cestu k sobě samé – uvěřit si, uvěřit svým darům, svému vedení a pustit uzdu, kterou držela hlava.

Tomu, že mám vnitřní sílu, jako kdokoliv jiný. Svoji originalitu a jedinečný otisk.

Své dary jsem dlouho hledala venku, myslela jsem si, že mě k nim někdo přivede…

… až jsem je nakonec našla v sobě.